Kalendář
<< Úno 2017 >>
PoÚtStČtSoNe
30 31 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 1 2 3 4 5

V úterý 14. a ve středu 15. února 2017 došlo na Podještědském gymnáziu k závažnému narušení časoprostorových zákonitostí. V primě se objevili olympští bohové a antičtí hrdinové!

Nejprve zaplnili třídu svým duchem a odkazem, záhy však vstoupili do primánských myslí a v závěru splynuli se studentskými bytostmi. Během jediného dne se studenti primy zcela proměnili. Políbeni Múzami, podporováni uměnímilovným Apollónem, posíleni moudrostí Athény, silou Diovou i Dionýsovým vtipem se primáni stali dramatiky, herci i režiséry a podle vlastních scénářů nastudovali vybrané mytologické příběhy. Jejich prostřednictvím si nejen připomněli báje, s nimiž se seznámili v hodinách literatury a kořenů evropské kultury, ale zamýšleli se i nad jejich přínosem dnešku. Původní prozaický text vybrané báje museli studenti, rozdělení do čtyř pracovních skupin, během úterý převést do podoby divadelní hry. Sepsali scénář, rozdělili si role, promysleli scénické ztvárnění, nastudovali text a snažili se zvládnout herecké výstupy. Náročné přípravy byly někdy sisyfovskou prací i odyseou a nejeden primán při nich prožíval Tantalova muka, svého Parnasu ale nakonec dosáhli všichni!

Ve středu studenti prezentovali výsledky své práce při „veřejné produkci“. Početnému diváctvu (sekunda, paní ředitelka, profesoři, rodiče primánských umělců) svým uměním zprostředkovali setkání s antickými božstvy i hrdiny. Čtyři „divadelní společnosti“ se předháněly v originalitě pojetí antického námětu, v hereckých výkonech, nápaditých scénických prvcích i brilantních jazykových obratech.

Cyklus představení zahájil příběh o Odysseovi, v němž statečný hrdina (Vojta) nejen odolal lákání sličných, současnou hudbou „znesvářených“ Sirén (Bára, Kačka), ale skvělou lukostřelbou (scénicky mistrně zvládnutou) se zbavil i dotěrných ženichů. Poznán věrným psem a starou služebnou (Kája, Bára) po strastiplné cestě nakonec získal zpět i srdce věrné Penelopy (Tobiáš). Hrdinu od Tróje vystřídal na scéně moudrý i vzdorný Prometheus (Jonáš). Před očima nadšených diváků stvořil člověka (Terka), jemuž Athéna (Maki) vdechla život, při výběru oběti obelstil hromovládného Dia a jeho manželku Héru (Kamil, Eliška), ukradl z Olympu oheň, trpěl na kavkazské skále. Jednotlivé scénické epizody působivě propojovalo slovo „antického hlasatele“ (Kateřina). Třetího hrdinu Thésea dynamicky a s vtipem ztvárnil Kryštof. Josef se s hereckou grácií ujal rolí Aigea i Mínoa. Vnadná Ariadna (Adam) svou ochotou a krásou očarovala nejen Thésea, ale i leckterého muže v hledišti. Mladým Athéňankám (Terka a Adéla) i divákům se tajil dech, když se z hlubin labyrintu vynořil hrůzostrašný Mínotauros (Verča). Odplouvající loď s černými plachtami mnozí z nás vyprovázeli ze scény dojatým pohledem. Posledním héroem, jenž si získal srdce diváků, byl Perseus (Matyáš). Zatímco hlavní mužská role byla obsazena jedním hercem, další členové skupiny bez obtíží a s využitím nápaditých rekvizit (školní tabule byla tajemnou jeskyní i mořským útesem) zvládli všechny ostatní. Táňa byla strašlivou Graií i ráznou Andromedou, Kačka laskavou Athénou, hrůznou Medúzou i pouštním hadem, František Hermem, bezzubou Graií a osedlaným Pegasem, Albert slepou stařenou, hadem a hrůzostrašnou, mrštnou mořskou příšerou.

Po úspěšném představení se studenti primy sešli spolu s vyučujícími, aby společně zhodnotili a reflektovali oba dny. Shodli se, že „antická dílna“ byla náročná, ale i zábavná, inspirativní a hlavně stmelující. Také nám se, milí primáni, Vaše práce a nadšení moc líbily.

Jaroslava Šiftová, Stanislava Rygálová, Vanda Zaplatílková Hutařová a Hana Moosová